Stůl, na kterém je čaj, zapálená svíčka a obrázek s výšivkou.

Vyšívání jako relaxace: Jak jsem přestala trávit večery u telefonu

Každý den jsem dělala to stejné. Zavřela notebook, dodělala poslední úkol. Uvařila večeři a uklidila kuchyň. Možná ještě zapnula pračku nebo odpověděla na zprávy, které jste přes den nestihla. 

A pak jsem si konečně sedla. Říkáte si, že si odpočinete. Jenže místo odpočinku sáhnete po telefonu. Na chvíli. Jen na pár minut. Instagram. E-maily. Zprávy. Ještě rychle zkontrolovat, co je nového. A najednou je o hodinu později. Telefon odložíte s pocitem, že jste vlastně vůbec nevypnuli.

Poznáváte se?

Odpočinek a scrollování nejsou totéž

Nemám nic proti sociálním sítím. Sama na nich trávím spoustu času. Jsou součástí mé práce a díky nim dnes čtete i tento článek. Jen jsem si začala všímat jedné věci. Večer jsem byla unavená. Chtěla jsem si odpočinout. A přesto jsem znovu skončila u obrazovky. Můj mozek dál přijímal nové informace. Další fotografie. Další videa. Další inspiraci. Další podněty. Nebyl to odpočinek. Byla to jen jiná forma zaměstnání hlavy.

Když jsem si dovolila dělat něco "k ničemu"

Vzpomínám si na jeden večer. Seděla jsem na gauči a věděla jsem, že bych měla ještě něco udělat. Mohla jsem odpovědět na pár e-mailů klientům. Mohla jsem připravit obsah na další den. Mohla jsem uklidit stůl. 

Místo toho jsem sáhla po vyšívací sadě. První minuty jsem měla zvláštní pocit. Jako bych ztrácela čas. Jako bych měla dělat něco užitečnějšího. A pak jsem si uvědomila, jak zvláštní to vlastně je. Proč mám pocit viny, když si dovolím půl hodiny tvořit?

Proč je pro mě jednodušší pracovat než odpočívat?

Vyšívání mě nenaučilo jen vyšívat

Naučilo mě zastavit se. Když držím v ruce jehlu a nit, nemůžu dělat deset věcí najednou. Nemůžu přeskakovat mezi aplikacemi. Nemůžu kontrolovat notifikace každých pět minut.

Jsem jen tady.

Steh za stehem. A právě v tom je jeho kouzlo. Ne proto, že na konci vznikne krásná výšivka. Ale proto, že během té půlhodiny nikam nespěchám.

Večery trávené u vyšívání.

Odpočinek není něco, co si musíme zasloužit

Dlouho jsem věřila, že odpočívat můžu až ve chvíli, kdy bude všechno hotovo. Jenže práce nikdy nekončí. Stejně jako domácnost. Stejně jako seznam úkolů. Čekat na ideální okamžik znamená neodpočívat vůbec. Dnes už to vidím jinak. Odpočinek není odměna za produktivní den. Je součástí kvalitního života. Stejně důležitou jako práce.

Proto vznikl Afterglow

Když jsem začala budovat Afterglow, nechtěla jsem vytvořit jen další značku s vyšívacími sadami. Chtěla jsem vytvořit něco, co ženám připomene, že nemusí být pořád produktivní. Že večer nemusí automaticky znamenat další hodinu u telefonu. Že existují chvíle, které nemusí vést k žádnému výsledku. Stačí, že nám dělají dobře. Protože právě v nich často nacházíme největší klid.

Zkuste to dnes jinak

Dnes večer nemusíte udělat nic velkého. Nemusíte začít nový projekt. Nemusíte vyšít celý obrázek. Nemusíte mít ani hodinu času. Zkuste si jen na dvacet minut odložit telefon. Uvařte si čaj, pusťte si oblíbenou hudbu a vezměte do ruky jehlu a nit. Připravila jsem pro vás Průvodce stehem moderního vyšívání, který vás provede prvními stehy krok za krokem. Ne proto, abyste byli produktivní. ale proto, že odpočinek není něco, co si musíme zasloužit. Je to něco, co si můžeme dovolit.

Možná právě dnes je ten správný večer udělat první steh. 🤍

S láskou,

T.

Zpět na blog

Napište komentář