Můj únik ze světa byznysu k jehle a niti
Jmenuji se Tereza a založila jsem projekt Afterglow.
Posledních šest let se pohybuji ve světě byznysu. Ve světě výkonu, čísel, výsledků, deadlinů a KPI. Převážně v mužském prostředí jsem se naučila být silná, samostatná, odolná a zvládat věci rychle a efektivně. Tenhle svět mi dal hodně. Naučil mě disciplíně, odvaze a tomu, že dokážu mnohem víc, než jsem si kdy myslela. A i když svoji práci miluji, postupně mě vzdalovala od toho, co je pro mě skutečně důležité.
Ženskost spala. Vládl jen výkon a mužská energie.
Uvědomila jsem si to právě na místě, které pro mě dlouho představovalo symbol úspěchu. Měla jsem pocit, že jsem přesně tam, kam jsem se vždycky chtěla dostat. Měla jsem dobrou práci, kariéru, výsledky. A přesto jsem uvnitř cítila, že tohle není všechno, po čem v životě toužím. Dlouho jsem věřila, že moje hodnota stojí na tom, co dokážu. Být vzdělaná, nezávislá, úspěšná, produktivní. Mít všechno pod kontrolou. Zvládat. Nezastavovat se.
Jenže právě tady, ač to možná navenek nevypadalo, jsem začala ztrácet samu sebe.
Afterglow je můj únik ze světa byznysu k jehle a niti.
Kreativita přitom byla odjakživa součástí mého života. Vyrůstala jsem v rodině, kde se neustále něco tvořilo. Babička vyšívala, maminka pletla a já jsem jako malá milovala vyšívání, háčkování a malování. Na dlouhou dobu jsem to ale odložila. Možná proto, že jsem uvěřila, že na takové věci není čas. Že jsou důležitější věci. Že bych měla dělat něco užitečnějšího.
Jednoho dne jsem byla na návštěvě u rodičů a ve staré skříni jsem našla obrázek, který jsem vyšívala, když mi bylo dvanáct. Stačilo ho vzít do rukou a okamžitě se mi vrátil ten pocit. Klid, soustředění a radost z něčeho, co vznikalo pomalu, steh po stehu. Vzala jsem si tehdy s sebou do Prahy pár bavlnek, které jsem našla ve stejné skříni. Patřily mojí babičce a některé z nich jsou starší než já.
Začala jsem znovu vyšívat.
A zjistila jsem, že to není jen koníček. Byla to chvíle, kdy se svět zpomalil. Kdy jsem nemusela nic stihnout, nic dokazovat ani být produktivní. Jen jsem držela v ruce jehlu, sledovala, jak pod rukama vzniká něco nového, a byla skutečně přítomná.
Byla to moje terapie. Terapie tvořením.
Možná nemusíme neustále objevovat, kým se máme stát. Možná si někdy jen potřebujeme připomenout, kým jsme byly, než nám svět řekl, kým bychom měly být. A právě z téhle myšlenky postupně vznikal Afterglow. Projekt, na kterém pracuji už více než tři roky a který je pro mě mnohem víc než jen značka nebo kolekce vyšívacích šablon.
Afterglow je můj únik ze světa byznysu k jehle a niti.
A dnes ho tvořím pro ženy, které jsou stejně jako já zvyklé fungovat na plný výkon. Pro ženy, které mají plné kalendáře, spoustu odpovědnosti a nekonečné to-do listy. Pro ženy, které dokážou zvládnout téměř všechno, ale nedokážou odpočívat. Vytvářím pro vás chvíle, které vám dají prostor alespoň na chvíli zpomalit. Zaměstnat ruce. Zklidnit hlavu. Tvořit bez cíle a bez potřeby být dokonalá.
Protože život pro mě není jen o tom, co všechno dokážu, ale také o tom, jak se u toho cítím.
A věřím, že právě v dnešním světě výkonu potřebujeme víc prostoru pro jemnost, kreativitu, přítomnost a obyčejnou radost z toho, že něco děláme jen proto, že nám je u toho dobře.
Afterglow | Terapie tvořením
Vytvářím sady a produkty, které nejsou o výkonu ani dokonalosti, ale o radosti, zpomalení a feminine energy. Protože některé věci nepotřebují být rychlé ani produktivní.